Nezávislé Slovinsko

Cesta k nezávislosti
Slovinská ekonimika se rapidně rozvíjela, především v 50. letech, a směřovala k tržní ekonomice. Díky tomu si stát udržel vysokou úroveň ekonomického rozvoje. Slovinský domácí produkt se zvětšil 2,5krát.
Druhá polovina roku 1980 se nesla ve znamení cesty k nezávislosti. To se projevovalo především v kritických článcích intelektuálního časopisu Nova revija.

Republika Slovinsko
V roce 1988 a 1989 se objevily první opoziční strany, které v květnové prohlášení požadovaly suverenitu slovinského národa.
V dubnu 1990 se ve Slovinsku konaly první demokratické volby, které vyhrálo spojené opoziční hnutí DEMOS pod vedením Jože Pučnika.
V tom samém roce za suverenitu a nezávislost Slovinska hlasovalo více než 88% voličů. Nezávislost byla vyhlášena 25. června 1991. Následujícího dne se nově založené Slovinsko ocitno pod útokem jugoslávské armády. Válka trvala 10 dní, poslední jugoslávští vojáci opustili Slovinsko v říjnu 1991.

Ústava nezávislé Republiky Slovinsko byla přijata v prosinci roku 1991. Slovinsko definuje jako demokratickou republiku, která se řídí pravidly právního a sociálního státu. Přijetí ústavy se stalo oficiálním ukončením předchozího komunistického režimu.
Po nových, demokratičtějších volbách v prosinci 1992 se nejsilnější stranou stala Liberální demokracie Slovinska (LDS), vedená Janezem Drnovšekem. LDS se u moci udržela dalších dvanáct let (kromě přerušení v druhé polovině roku 2000).
V roce 2004 Slovinsko vstoupilo do EU. K eurozóně se připojilo 1. ledna 2007.